Bojová Sekera

Sekera je jedním z nejstarších lidských nástrojů. V archeologických vykopávkách byly nalezeny nejstarší pravěké sekery z kamene bez topůrka, tzv. pěstní klín. První doložená topůrka jsou kolem 8000 let stará.

Nástroj se nazývá sekeromlat. Později byly sekery odlévány z bronzu, kovány ze železa nebo z oceli, někdy s vtloukanou výzdobou z jiných kovů. V minulosti sekera sloužila i jako sečná zbraň. Barbarské kmeny v Evropě: Keltové, Vikingové, Langobardi aj. Germáni ji užívali zejména od 6. do 9. století. Další byly sekery Slovanů a sekery kočovných nájezdníků z Východu: Avarů a Maďarů.

Bojová vrhací sekera franských kmenů se nazývala franciska, uherská sekera fokoš. Slovanské sekery se širokým ostřím, na spodní straně rozšířené v bradu a s dlouhým topůrkem, tzv. bradatici užívali dřevorubci při klučení lesů - tedy kácení stromů při kolonizaci pohraničí země ve 12.-13. století.

Z ohnivé výhně - Vikingská Bojová Sekera

Z ohnivé výhně - Vikingská Bojová Sekera 2

Z ohnivé výhně - Horseman's Axe